Texty tohoto týdne k zamyšlení, úvahám a rozjímání

Obsah
1. neděle adventní
VSTUPNÍ MODLITBA
1. čtení
ŽALM
2. čtení
Evangelium
Promluva
ANTIFONA K PŘIJÍMÁNÍ
MODLITBA PO PŘIJÍMÁNÍ
K ZAMYŠLENÍ

TEXTY K ROZJÍMÁNÍ NA TENTO TÝDEN

1. neděle adventní

Vstupujeme do nového liturgického roku, ale myšlenkově navazujeme na minulé neděle. Advent znamená příchod (mesiáše). Na začátku bohoslužby se může žehnat adventní věnec – symbol vítězného vavřínového věnce. Zůstáváme u myšlenky posledních událostí světa a života, ale soustředíme se na téma přicházení, Bůh, který přichází.

VSTUPNÍ ANTIFONA

K tobě pozvedám svou duši, Hospodine, můj Bože, v tebe důvěřuji, kéž nejsem zahanben, ať nade mnou nejásají moji nepřátelé. Vždyť nikdo z těch, kdo v tebe doufají, nepadne do hanby.

VSTUPNÍ MODLITBA

Všemohoucí Bože, očekáváme příchod našeho Pána Ježíše Krista a prosíme tě: posiluj naši vůli, ať konáme spravedlivé skutky a připravujeme se na setkání s ním, abychom v den soudu stáli po jeho pravici a vešli do nebeského království. Neboť on s tebou v jednotě Ducha svatého žije a kraluje po všechny věky věků.

Zpět na obsah

1. ČTENÍ

Prorok Jeremiáš působí v posledním úseku dějin Izraele před pádem do babylonského zajetí (587 př. Kr.). Varuje Izrael před přicházející zkázou, ale ten neslyší. Přesto se v jeho proroctví mluví také o nové perspektivě. Bůh dá novou smlouvu, na troskách vznikne život.

Jer 33,14-16

Hle, blíží se dni – praví Hospodin – kdy splním sliby, které jsem dal o Izraelovu a o Judovu domu.
V ty dny, za toho času vzbudím Davidovi zákonitý výhonek, který bude uskutečňovat právo a spravedlnost na zemi. Za těch dnů dojde Juda spásy a Jeruzalém bude bydlet v bezpečí. To je jméno, kterým ho budou nazývat: „Hospodin je naše spravedlnost.“

Zpět na obsah

ŽALM 25

Text žalmu je odpovědí na Boží záměr s člověkem. Bůh chce s člověkem spolupracovat. Ale musíme chtít i my.

Zpět na obsah

2. ČTENÍ

1. list Soluňanům (též se označuje jako 1. list Tesalonickým) je nejstarším textem Nového zákona. Pavel sám usiloval navštívit Soluňany. Když to nevyšlo, poslal Timotea a nyní slyší, jak statečně si společenství vede. Radostně píše tento list a připojuje své přání či požehnání (náš text). Úryvek je zde zařazen kvůli zmínce o druhém příchodu našeho Pána.

1 Sol 3,12 – 4,2

Bratři! Ať ve vás Pán rozhojňuje stále víc a více lásku jednoho k druhému i ke všem lidem, jako ji i my máme k vám. Ať posilní vaše srdce, abyste byli bezúhonní a svatí před Bohem, naším Otcem, až přijde náš Pán Ježíš se všemi svými svatými.
Nakonec pak vás, bratři, prosíme a napomínáme v Pánu Ježíši: jak jste se od nás naučili, že máte žít, abyste se líbili Bohu, a jak i žijete, tak ať v tom vynikáte ještě více. Víte přece, které příkazy jsme vám dali z moci Pána Ježíše.

Zpět na obsah

ZPĚV PŘED EVANGELIEM

Aleluja. Pane, ukaž nám své milosrdenství a dej nám svou spásu! Aleluja.

EVANGELIUM

21. kapitolou vrcholí Ježíšova slova k zástupům. Od následující kapitoly se bude vyprávět o poslední večeři a Ježíšově smrti. Lukáš na konci Ježíšova veřejného působení zařazuje eschatologickou řeč (o posledních věcech). Cílem je povzbudit ke statečnosti a odvaze a nepropadnout zmatku, který v budoucnosti nastane. Poznamenejme, že „oblak“ byl ve Starém zákoně symbolem Boží přítomnosti.

Lk 21,25-28.34-36

Ježíš řekl svým učedníkům: „Budou znamení na slunci, na měsíci i na hvězdách, na zemi úzkost národů, bezradných nad hukotem a příbojem moře; lidé budou zmírat strachem a očekáváním toho, co přijde na celý svět, neboť hvězdný svět se zachvěje.
A tehdy lidé uvidí Syna člověka přicházet v oblaku s velikou mocí a slávou. Až to začne, vzpřimte se a zdvihněte hlavu, protože se blíží vaše vykoupení.
Dejte si pozor, aby vaše srdce nebyla zatížena nestřídmostí, opilstvím a pozemskými starostmi, aby vás den soudu nezastihl znenadání; přijde totiž jako léčka na všechny, kdo přebývají na celé zemi. Proto bděte a modlete se v každé době, abyste mohli všemu tomu, co se má stát, uniknout a obstát před Synem člověka.“

Zpět na obsah

PROMLUVA

Většina z nás jistě lehko řekne, že jejich srdce není zatíženo ani nestřídmostí, ani opilstvím. Jsme přece spořádaní lidé. A upřímně řečeno, nějaký den vesmírného Hospodinova soudu jsme sice ochotni připustit, ale zas tak moc s ním nepočítáme, máme po ruce mnohem obyčejnější a prozaičtější starosti. Ale co naše běžné denní starosti - ty nezatěžují naše srdce? Čeho máme denně vlastně nejvíc na srdci? Nemusíme ani dlouho hledat, abychom viděli, že náš život nejvíc zatěžuje ta tisícovka drobných starostí, z nichž nejméně polovinu bychom snad mít ani nemuseli. Každý z nás jistě zažil, že když ho uprostřed nekonečného proudu neodbytných a zdánlivě předůležitých starostí zasáhla třeba obyčejná chřipka, najednou se ukázalo, kolik věcí vlastně vůbec důležitých není, kolik toho lze odložit, co všechno lze vynechat. Život se nám najednou zjednodušil. Bohužel, jakmile se člověk uzdraví, vrátí se zpravidla do balíku svých starostí. A přece víme, že věcí opravdu nutných k životu je poměrně málo, že mnoho věcí být sice může, ale nemusí. Žijeme mnozí v situaci, kdy ty opravdu nutné věci k životu (jídlo, spánek, oblečení) zajištěny máme, a to bez mimořádného úsilí. O to víc je ale věcí, které mít nemusíme, a přece o ně usilujeme, o to víc je starostí o zajišťování věcí, které nejsou nezbytné, ale nám se zdají nutné. Desítky a stovky těchto nikoli nezbytných věcí nám kradou životní síly. A nejen to. Kradou nám srdce. Nemáme ho pro Boha celé. Nemůžeme čekat s otevřeným srdcem na Syna člověka, protože čekáme až nám přivezou novou sedací soupravu, až konečně zlevní počítač, po němž toužíme, až sklidíme na zahradě úrodu ze všech skleníků, které jsme si vymysleli ... až ... Ale jednou nebude žádné až. A toto "jednou" nemusí být jen nedohledně daleko. Máme se bát? Evangelium říká "buďte bdělí". To ovšem není výzvou ke strachu, ten nemá ve víře místo. Není to tedy tak, že by se člověk měl bát o své štěstíčko, bát se, že mu ho Bůh sebere. Pokud se někdo po několika dnech nebo měsících šťastného života začne třást a říká si "už zase se mi vede dlouho dobře, co asi přijde za pohromu?", neprojevuje víru, ale spíš pověrečnost. Jistě, v životě se střídají chvíle šťastné i nešťastné, ale všechny tvoří jeden celek našeho života. Jenže výzva k bdělosti, o které hovoří evangelium, není výzvou ke strachu ani k vypočítavosti, je to výzva k tomu, abychom nepřestali naplno jako křesťané žít. Abychom se nedali zaplnit a ukolébat ani tou tisícovkou drobných starostí, do nichž zabředlo naše srdce, ani tím, že život běží poklidně a v našem žití se celkem nic neděje. Je to výzva k tomu, abychom nepřestali vědět a vnímat, kam směřuje celý život a celý svět, jakého velkého pohybu jsme vlastně účastni. A tento pohyb směřuje k Bohu, nebo jinak: k příchodu Syna člověka, který se ujme vlády, aby ji celou předal Bohu - Otci. Jak má tedy člověk bdít? Tím že se stále dívá z okna, jestli už nenastává konec světa? Tak jistě ne. Bdí, když se modlí, když prosí v každý čas. Když nemá srdce zakotveno ve starostech ani bezpečí svých konexí a pohodlně zařízeného bytu, ale v živém Bohu. A modlitba, která má neustále vyplňovat náš život, toto zakotvení, které roste z víry, uskutečňuje, podporuje, prohlubuje.

A když si člověk říká, že je to všechno sice hezké, ale on nemá čas se modlit, nemá čas nad životem přemýšlet, nemá čas být každý týden aspoň půl hodiny s Bohem.., ať o tom nediskutuje, ale zkusí se podívat na věc jinak. Je dobré si totiž položit otázku: Na co máte čas? Čemu věnujete svůj čas? Co máte převážně a trvale na srdci? A co z toho je tak důležité jako Bůh a modlitba?

Aleš Opatrný

Zpět na obsah

ANTIFONA K PŘIJÍMÁNÍ

Hospodin popřeje dobro a naše země vydá plody.

MODLITBA PO PŘIJÍMÁNÍ

Prosíme tě, Bože, ať nás účast na Kristově oběti posiluje, abychom se uprostřed světa učili milovat to, co nepomíjí, a drželi se hodnot věčných. Skrze Krista, našeho Pána.

K ZAMYŠLENÍ

Před dvěma týdny jsme četli velmi podobný text jen z Markova evangelia. Ježíš přichází mezi mnoha úkazy na konci věků již nikoli jako obyčejný člověk, ale jako Pán a Král nade vším stvořením. Nejde jen o sen neúspěšných apoštolů, pronásledovaných křesťanů, atd.? Ježíš nevypráví tyto scény jako triumfalismus, ale jako povzbuzení pro ty, kteří zažijí nejrůznější hrůzy dějin. Apoštolové zažili pronásledování a někteří asi i zničení Jeruzaléma Římany. Mnozí křesťané byli krutě mučeni a dějinami se táhne červená nit hrůz, které na lidi víry dopadají. Kristus nás vede k naději: „Vzpřimte se, blíží se vaše vykoupení. Ať vaše srdce nejsou zatížena nestřídmostí a starostmi… modlete se.“ Tato slova jsou programem adventu.

Zpět na obsah

TEXTY K ROZJÍMÁNÍ NA TENTO TÝDEN

PONDĚLÍ 29.11.

Iz 2,1-5; Žl 122;

Bude chloubou těm, kteří se zachrání.
Čtení z knihy proroka Izaiáše.
V ten den se Hospodinův výhonek stane ozdobou a slávou, plod země (bude) ctí a chloubou těm, kteří se zachrání z Izraele. Každý, kdo zbude na Siónu, kdo zůstane v Jeruzalémě, bude se nazývat svatým, každý, kdo je zapsán k životu v Jeruzalémě. Až smyje Pán špínu siónských dcer, až spláchne krev Jeruzaléma z jeho středu dechem soudu a dechem vytříbení, utvoří Hospodin nad každým místem siónské hory a nad jejím shromážděním oblak přes den, dým a zář plápolajícího ohně v noci, neboť Hospodinova velebnost bude celého (toho místa) ochranným stánkem, který skýtá stín ve dne proti vedru a bezpečné útočiště proti vichru a dešti.

MEZIZPĚV - ŽL 122,1-2.3-4A. (4B-5.6-7.) 8-9
Odp: Do domu Hospodinova půjdeme s radostí.
Zaradoval jsem se, když mi řekli:
"Do domu Hospodinova půjdeme!"
Už stojí naše nohy
v tvých branách, Jeruzaléme!

Jeruzalém je vystavěn jako město
spojené v jeden celek.
Tam vystupují kmeny,
kmeny Hospodinovy.

(Jak to zákon přikazuje Izraeli,
aby chválil Hospodinovo jméno.
Tam stojí soudní stolce,
stolce Davidova domu.

Vyprošujte Jeruzalému pokoj:
ať jsou v bezpečí, kdo tě milují;
ať vládne mír v tvých hradbách,
bezpečnost v tvých palácích!)

Kvůli svým bratřím a přátelům
budu říkat: Pokoj v tobě!
Kvůli domu Hospodina, našeho Boha,
budu ti přát štěstí.

Mt 8,5-11

Mnoho jich přijde od východu i západu do nebeského království.
Slova svatého evangelia podle Matouše.
Když přišel (Ježíš) do Kafarnaa, přistoupil k němu (jeden) setník s prosbou: "Pane, můj služebník leží doma ochrnulý a hrozně se trápí." Ježíš mu řekl: "Přijdu a uzdravím ho." Setník však odpověděl: "Pane, nezasloužím si, abys vešel do mého domu. Ale řekni jen slovo, a můj služebník bude uzdraven. Vždyť i já jsem člověk podřízený, ale mám pod sebou vojáky; řeknu jednomu: 'jdi', a jde, a jinému: 'přijď', a přijde, a svému služebníkovi: 'udělej to', a udělá to." Když to Ježíš uslyšel, podivil se a řekl těm, kdo ho doprovázeli: "Amen, pravím vám: Takovou víru jsem v izraelském národě nenašel u nikoho. Ale říkám vám: Mnoho jich přijde od východu i od západu a zaujmou místo u stolu s Abrahámem, Izákem a Jakubem v nebeském království.

Komentář: Mt 8,5-11
Mír mezi národy je závislý na přijetí nebo odmítnutí Ježíšova slova. Právě takový mír je jeho darem. Letošní advent chci prožít s vědomím, že jeho slovo má dopad na osudy společnosti.

ÚTERÝ 30. 11., svátek sv. Ondřeje

Řím 10,9-18; Žl 19;

Víra je z hlásání, hlásání se pak děje slovem o Kristu.
Čtení z listu svatého apoštola Pavla Římanům.
Jestliže ústy vyznáváš, že Ježíš je Pán, a v srdci vě-říš, že ho Bůh vzkřísil z mrtvých, budeš spasen. Víra v srdci vede ke spravedlnosti, vyznání ústy vede ke spáse. Písmo přece říká: ‘Žádný, kdo v něho věří, nebude zklamán.’ Není totiž žádný rozdíl mezi židem a pohanem: všichni přece mají jednoho a téhož Pána a ten je boha-tě štědrý ke všem, kdo ho vzývají. Vždyť ‘každý, kdo bude vzývat jméno Páně, bude spasen’. Jak ho však mohou vzývat, když v něho neuvěřili? A jak v něj mohou uvěřit, když o něm ještě neslyšeli? Jak o něm však mohou uslyšet bez hlasatele? Ale jak mohou hlásat, jestliže nebyli posláni? Tak to stojí v Pís-mu: ‘Jak milý je příchod těch, kdo zvěstují dobré věci!’ Ale ne všichni tu radostnou zvěst přijali. Izaiáš přece praví: ‘Pane, kdo uvěřil tomu, co jsme hlásali?’ Víra je tedy z hlásání, hlásání pak se děje slovem o Kristu. Ale ptám se: Neslyšeli snad o tom? – Ale ano! ‘Všude na zemi pronikl jejich hlas, až na konec světa jejich slova.’

MEZIZPĚV - ŽL 19 (18), 2-3.4-5 ODP.: ŘÍM 10,18B
Všude na zemi pronikl jejich hlas.
Nebesa vypravují o Boží slávě
a dílo jeho rukou zvěstuje obloha.
Den dni o tom podává zprávu,
noc noci sděluje poučení.
Není to slovo a nejsou to řeči,
jejichž hlas by nebylo slyšet.
Do celé země vychází jejich hlahol,
až na konec světa jejich slova.

Mt 4,18-22

Oni hned nechali sítě a následovali ho.
Slova svatého evangelia podle Matouše
Když se Ježíš ubíral podél Galilejského moře, uviděl dva bratry – Šimona, zvaného Petr, a jeho bratra Ond-řeje, jak vrhají síť do moře; byli totiž rybáři. Řekl jim: „Pojďte za mnou, a udělám z vás rybáře lidí.“ Oni hned nechali sítě a následovali ho. A jak šel odtamtud dál, uviděl jiné dva bratry – Zebedeova syna Jakuba a jeho bratra Jana, jak na lodi se svým otcem Zebedeem spravují sítě. A povolal je. Oni hned nechali loď i otce a následovali ho.

Komentář: Mt 4,18-22
Ondřej a Petr byli rodní bratři. Chci dnes prosit za jednotu církve a děkovat za to, že srdečné lidské vztahy napomáhají šíření evangelia. Ono se nešíří „samo“, ale právě s naší pomocí.

STŘEDA 1.12.

Iz 25,6-10a; Žl 23;

Pán zve na svou hostinu a stírá slzu z každé tváře.
Čtení z knihy proroka Izaiáše.
Hospodin zástupů vystrojí všem národům na této hoře tučné hody, hody s výborným vínem; budou to šťavnatá jídla a vybraná vína. Na této hoře sejme závoj, který halil všechny lidi, přikrývku, která kryla všechny národy. Zničí smrt navždy, Pán, Hospodin, setře slzy z každé tváře. Odejme hanbu svého lidu na celé zemi, neboť Hospodin to pravil. V ten den se řekne: "Hle, náš Bůh, doufali jsme v něho, že nás vysvobodí; on je Hospodin, v něho jsme doufali, jásejme a radujme se z jeho spásy, neboť Hospodinova ruka spočine na této hoře."

MEZIZPĚV - ŽL 23,1-3A..3B-4.5.6
Odp: Přebývat smím v domě Hospodinově, na dlouhé, předlouhé časy.
Hospodin je můj pastýř, nic nepostrádám,
dává mi prodlévat na svěžích pastvinách,
vodí mě k vodám, kde si mohu odpočinout.
Občerstvuje mou duši.

Vede mě po správných cestách
pro svoje jméno.
I kdybych šel temnotou rokle,
nezaleknu se zla, vždyť ty jsi se mnou.
Tvůj kyj a tvá hůl,
ty jsou má útěcha.

Prostíráš pro mě stůl
před zraky mých nepřátel,
hlavu mi mažeš olejem,
má číše přetéká.

Štěstí a přízeň mě provázejí
po všechny dny mého života,
přebývat smím v Hospodinově domě
na dlouhé, předlouhé časy.

Mt 15,29-37

Ježíš uzdravuje mnohé a rozmnožuje chleby.
Slova svatého evangelia podle Matouše.
Ježíš prošel kolem Galilejského moře, vystoupil na horu a posadil se tam. Tu k němu přišly velké zástupy. Měly s sebou chromé, slepé, zmrzačené, němé a mnoho jiných; položily mu je k nohám a on je uzdravil. Když lidé viděli, že němí mluví, zmrzačení že jsou zdrávi, chromí že chodí a slepí vidí, žasli a velebili Boha Izraele. Ježíš si pak zavolal své učedníky a řekl: "Je mi líto zástupu, protože už tři dny jsou se mnou a nemají co jíst. A nechci je nechat odejít hladové, aby je cestou neopustily síly." Učedníci mu řekli: "Kde bychom tady v neobydleném kraji sehnali tolik chleba, abychom mohli dát dosyta najíst tak velkému zástupu?" Ježíš se zeptal: "Kolik máte chlebů?" Odpověděli: "Sedm a několik malých ryb." Rozkázal, aby se lid posadil na zem, vzal těch sedm chlebů a ty ryby, vzdal díky, lámal a dával učedníkům a učedníci lidem. Všichni se dosyta najedli a sesbíralo se ještě plných sedm košíků zbylých kousků (chleba).

Komentář: Iz 25,6-10a;
Obraz Hospodina jako hostitele a toho, který setře slzy… Nepokřivil jsem tento obraz svými falešnými představami? Dokážu se těšit z jeho příslibu a povzbuzovat druhé?

ČTVRTEK 2.12.

Iz 26,1-6; Žl 118;

Ať vejde spravedlivý národ, který střeží věrnost.
Čtení z knihy proroka Izaiáše.
V ten den se bude zpívat tato píseň v judské zemi: "Pevné město máme k spáse, (Pán) je opatřil hradbami a valem. Otevřte brány, ať vejde spravedlivý národ, který střeží věrnost. Jeho zásady jsou pevné, zachováš (mu) pokoj, neboť doufal v tebe. Doufejte v Hospodina navždy, neboť Hospodin je skála navěky. Svrhl ty, kdo sídlí na výšinách, pokoří nepřístupné město; poníží ho až k zemi, do prachu ho srazí. Budou po něm šlapat nohy chudých, kroky ubohých."

MEZIZPĚV - ŽL 118,1+8-9.19-21.25-27A
Odp: Požehnaný, kdo přichází v Hospodinově jménu. Nebo: Aleluja.
Oslavujte Hospodina, neboť je dobrý,
jeho milosrdenství trvá navěky.
Lépe je utíkat se k Hospodinu,
než důvěřovat v člověka.
Lépe je utíkat se k Hospodinu,
než důvěřovat v mocné.

Otevřte mně brány spravedlnosti,
vejdu jimi, abych vzdal díky Hospodinu.
Toto je brána Hospodinova,
jí procházejí - spravedliví.
Děkuji ti, žes mě vyslyšel
a stal se mou spásou.

Hospodine, dej spásu,
Hospodine, popřej zdaru!
Požehnaný, kdo přichází v Hospodinově jménu.
Žehnáme vám z Hospodinova domu.
Bůh je Hospodin a dopřál nám světlo.

Mt 7,21.24-27

Kdo plní vůli Otce, vejde do nebeského království.
Slova svatého evangelia podle Matouše.
Ježíš řekl svým učedníkům: "Ne každý, kdo mi říká: 'Pane, Pane!', vejde do nebeského království, ale ten, kdo plní vůli mého nebeského Otce. Každý tedy, kdo tato má slova slyší a podle nich jedná, podobá se rozvážnému muži, který si postavil dům na skále. Spadl déšť a přivalila se povodeň, přihnala se vichřice a obořila se na ten dům - ale nezřítil se, protože měl základy na skále. Každý však, kdo tato má slova slyší, ale podle nich nejedná, podobá se pošetilému muži, který si postavil dům na písku. Spadl déšť, přivalila se povodeň, přihnala se vichřice a obořila se na ten dům - i zřítil se a jeho pád byl veliký."

Komentář: Iz 26,1-6
Chudí a ubozí budou mít tedy poslední slovo. Právě oni budou mít podíl na Jeho vítězství! Nebudu tím překvapen?

PÁTEK 3.12.

Iz 29,17-24

V ten den prohlédnou oči slepých.
Čtení z knihy proroka Izaiáše.
Toto praví Hospodin, Pán: "Zanedlouho, zakrátko se změní Libanon v zahradu a zahrada se bude pokládat za les. V ten den hluší uslyší slova knihy, z temnoty a mlhy prohlédnou oči slepých, pokorní se rozveselí v Hospodinu a nejchudší zajásají v Izraelově Svatém. Neboť veta je po násilníku, posměvač vzal za své, zničeni jsou všichni, kdo jsou připraveni pro nepravost, kdo v právní při obviňovali lidi, soudcům v bráně kladli léčky a nicotnými důkazy sráželi spravedlivého." Proto Hospodin, který vykoupil Abraháma, tak praví o Jakubovu domu: "Nebude se už hanbit Jakub, nezbledne už (strachem) jeho tvář! Ale když uvidí ve svém středu dílo mých rukou, budou ctít mé jméno, budou ctít Jakubova Svatého a budou se bát Izraelova Boha. Bloudící dostanou rozum a buřiči přijmou poučení."

MEZIZPĚV - ŽL 27,1.4.13-14
Odp: Hospodin je mé světlo a má spása.
Hospodin je mé světlo a má spása,
koho bych se bál?
Hospodin je záštita mého života,
před kým bych se třásl?

Jedno od Hospodina žádám a po tom toužím:
abych směl přebývat v Hospodinově domě
po všechny dny svého života,
abych požíval Hospodinovy něhy
a patřil na jeho chrám.

Věřím, že uvidím blaho od Hospodina
v zemi živých!
Důvěřuj v Hospodina, buď silný,
ať se vzmuží tvé srdce, doufej v Hospodina!

MT 9,27-31

Dva slepci věřící v Ježíše jsou uzdraveni.
Slova svatého evangelia podle Matouše.
Za Ježíšem šli dva slepci a hlasitě volali: "Synu Davidův, smiluj se nad námi!" Jak vešel do domu, přišli ti slepci k němu. Ježíš jim řekl: "Věříte, že mám takovou moc?" Odpověděli mu: "Ano, Pane." Dotkl se tedy jejich očí a řekl: "Ať se vám stane, jak věříte." I otevřely se jim oči. Ježíš jim důrazně nařídil: "Ale ať se to nikdo nedoví!" Oni však odešli a rozhlásili to po celém tom kraji.

Komentář: Iz 29,17-24
Pokorní a nejchudší se budou radovat. Kdykoli vnímáme nespravedlnost a jsme rozhořčeni, můžeme se těšit na tuto proměnu v jeho království.

SOBOTA 4.12.

IZ 30,19-21.23-26

Bůh se jistě smiluje nad tebou, až uslyší tvé volání.
Čtení z knihy proroka Izaiáše.
Toto praví Hospodin, Svatý Izraelův: "Siónský lide, který bydlíš v Jeruzalémě, nebudeš ustavičně plakat. (Bůh) se jistě smiluje nad tebou, až uslyší tvé volání; hned jak ho uslyší, odpoví ti. A Pán vám dá chléb nepřátel a vodu těch, kdo vás utiskují; tvůj učitel se už nebude skrývat, tvé oči uvidí tvého učitele. Když se uchýlíte napravo nebo nalevo, tvé uši uslyší za sebou rozkaz: 'Toto je cesta, jděte po ní!' (Bůh) dá déšť tvému semeni, jímž oseješ půdu. Chléb, který půda vydá, bude vydatný a jadrný. V ten den se bude tvé stádo pást na širé nivě. Tvoji býci a osli, kteří obdělávají půdu, budou žrát posolenou míchanou píci, převátou lopatou a sítem. V den velkého vraždění, kdy padnou věže, budou potoky, proudy vod na každé vysoké hoře, na každém strmém pahorku. Světlo luny bude jako zář slunce a světlo slunce bude sedmkrát (větší) jako světlo sedmi dnů, až Hospodin obváže zlomeninu svého lidu a vyléčí ránu, kterou mu zasadil."

MEZIZPĚV - ŽL 147,1-2.3-4.5-6
Odp: Šťastní jsou všichni, kdo doufají v Hospodina. Nebo: Aleluja.
Chvalte Hospodina, neboť je dobrý,
opěvujte našeho Boha, neboť je milý, zaslouží si chvály.
Hospodin buduje Jeruzalém,
shromažďuje rozptýlené z Izraele.

Uzdravuje ty, jimž puká srdce,
a jejich rány obvazuje.
Určuje počet hvězd,
každou z nich nazývá jménem.

Velký je náš Pán a přemocný,
jeho moudrost je bez míry.
Pokorné Hospodin pozvedá,
bezbožné však ponižuje k zemi.

Mt 9,35-10,1.5-8

Viděl zástupy a bylo mu jich líto.
Slova svatého evangelia podle Matouše.
Ježíš obcházel všechna města i vesnice, učil v jejich synagógách, hlásal radostnou zvěst o (Božím) království a uzdravoval každou nemoc a každou chorobu. Když viděl zástupy, bylo mu jich líto, protože byli vysílení a skleslí jako ovce bez pastýře. Tu řekl svým učedníkům: "Žeň je sice hojná, ale dělníků málo. Proste proto Pána žně, aby poslal dělníky na svou žeň." (Potom) si zavolal svých dvanáct učedníků a dal jim moc nad nečistými duchy, aby je vyháněli a uzdravovali každou nemoc a každou chorobu. Těchto dvanáct Ježíš poslal a přikázal jim: "Mezi pohany nechoďte a do žádného samařského města nevcházejte. Raději jděte k ztraceným ovcím z domu izraelského. Jděte a hlásejte: `Přiblížilo se nebeské království.' Uzdravujte nemocné, probouzejte k životu mrtvé, očišťujte malomocné, vyhánějte zlé duchy. Zadarmo jste dostali, zadarmo dávejte."

Komentář: Mt 9,35 – 10,1.5-8
I dnes je Ježíšovi líto těch, kdo jsou vysílení a skleslí, kdo se v předvánoční době stresují, aniž by si uvědomili, čí narození se vlastně oslavuje. A Pán nás posílá právě do tohoto prostředí…

Zpět na obsah